Ranní mrazivé počasí neodradilo zájemce, a tak jsme se v dobré náladě sešli před osmou hodinou u hotelu Intercontinental v Pařížské ulici.
Ale nebyli jsme sami, kdo musel mrznout. Pozdravit nás přišla také naše nová paní místostarostka, paní Jana Pařízková.
V autobuse bylo pěkně teploučko a proto nám ani poměrně dlouhá cesta nevadila a do Vamberka jsme dorazili v pohodě a úsměvem. Počasí se mezi tím také umoudřilo, sluníčko hezky svítilo, i když moc nehřálo.
Muzeum krajky je ve Vamberku hned u náměstí, takže cesta k němu nebyla dlouhá. Netušili jsme jak velká krása je v tak malém domě skryta. Expozice starých i současných krajek byla natolik úchvatná, že si ji se zatajeným dechem prohlíželi i muži. Na závěr prohlídky jsme si v malém obchůdku, jménem Martina, nakoupili různé drobné dárečky.
Kašna na náměstí přímo vyzývala ke skupinové fotografii, výzvu jsme uposlechli a fotografii pořídili.
Potom už hurá na oběd. Autobus nás dovezl až k restauraci Na Vyhlídce, která svému jménu nezůstává nic dlužna. Výhled je zde opravdu nádherný. Oběd všem chutnal, výhled se líbil a a přišel čas vydat se k poslednímu cíli naší cesty. V plánu bylo dojet autobusem k říčce Zdobnici a prohlédnout si tzv. věšadlový most, kulturně technickou památku. Cesta k mostu ale vypadala příliš úzce, proto jsme autobus ponechali na jejím začátku a sešli jsme k mostu pěšky. Přestože bylo mrazivo, sluníčko stále svítilo a byla to velmi příjemná procházka, kterou všichni uvítali. Viděli jsme tak jediný most, který vede přímo do pekla – tedy do vesničky Peklo nad Zdobnicí.
Do Prahy jsme se vrátili v pohodě a spokojení.