Přestože to ráno vypadalo na počasí, že by psa nevyhnal, vydali jsme se v dobré náladě do Třeboně.
Již v autobuse se senioři dozvěděli to nejdůležitější jak o městě, tak o rybníku, jehož výlovu jsme se měli zanedlouho stát svědky. A jak kilometry ubíhaly, počasí se umoudřovalo, až na nás nakonec zasvítilo sluníčko.
Výlov čtrnáctého největšího rybníka v republice jsme tedy měli jako na dlani, polední přeháňka většinu z nás nezastihla, protože jsme právě obědvali báječnou jihočeskou rybu v některé z místních hospůdek a restaurací, a mohli jsme nejen obdivovat práci zdatných rybářů, ale také si prohlédnout město a jeho okolí.
Výlet se nám zkrátka vydařil a všichni se už těšíme na další.