Už po sedmnácté pozval recitační klub Týnka, spadající pod Středisko sociálních služeb Praha 1, své vrstevníky a přátele na příjemné odpoledne ve Viole, plné krásných veršů, výborné recitace a citlivého hudebního doprovodu. Tentokrát si Týnka připravila básně Jiřího Žáčka.
„Jsem moc ráda, že naši senioři mají možnost se takto tvůrčím způsobem seberealizovat, a předávat navíc svoji radost z poezie i ostatním vrstevníkům,“ uvedla ředitelka Střediska sociálních služeb Helena Čelišová, která mezi hosty přivítala jak nového radního Petra Burgra, do jehož gesce problematika seniorů a jejich volnočasových aktivit spadá, tak i básníka Jiřího Žáčka, podle kterého je v Čechách stále básníků dost. S počtem čtenářů už to bohužel takové není.
Sám Jiří Žáček nám všem určitě poezii doporučuje – už v našem vlastním zájmu. „Lidé, kteří čtou poezii, na rozdíl od těch, kteří čtou maximálně časopisy nebo sem tam nějakou prózu, nezblbnou. Anebo třeba zblbnou, ale později…“ vysvětlil s humorem sobě vlastním Jiří Žáček, jenž původně vystudoval stavařinu. „Bavily mě ale básničky a holky, a o nich toho ve stavebnictví moc není,“ zdůvodnil básník svůj útěk od profese.
Poetické pásmo ve Viole tradičně připravila a s členkami Týnky nastudovala Dagmar Hyklová. „Připravily jsme část básní Jiřího Žáčka pro dospělé, část veršů pro děti a na závěr pak takzvané jednohubky – bonmoty ze sbírky Noční motýli,“ popsala Dagmar Hyklová. Verše svým hudebním doprovodem podpořil klavírista Vladimír Jelínek.
Recitační odpoledne se zcela zaplněné Viole líbilo. A líbilo se i radními Petru Burgrovi. „Moc děkuji Týnce za krásný program a Středisku sociálních služeb za podporu takových aktivit. Poděkování samozřejmě patří i Viole,“ ocenil Petr Burgr, jenž zároveň všem přítomným popřál klidný advent a klidné přípravy na Vánoce.
Fotogalerii najdete zde
