Jeho obrazy patří nejoceňovanějším a na světových aukcích se už prodaly za desítky milionů korun – František Kupka, nejslavnější český malíř a zakladatel abstrakce, který většinu svého života prožil ve Francii. Středisko sociálních služeb nyní seniorům z Prahy 1 umožnilo zhlédnout skvělou výstavu jeho díla ve Valdštejnské jízdárně, která se už brzy přesune do Helsinek a jež představuje i díla z jinak nepřístupných soukromých sbírek.
„Návštěvu výstavy s komentovanou prohlídkou za výrazně snížené vstupné nám umožnila paní Alexandra Brabcová. Její tatínek bydlel v našem DPS U Zlaté studně a paní Brabcová díky tomu podle svých slov viděla, jak bohatá je naše nabídka aktivit a akcí pro seniory. Nedávno nám pak navrhla, abychom si vybrali nějakou výstavu Národní galerie, a naši senioři si moc přáli zhlédnout právě výstavu Františka Kupky,“ vysvětlila ředitelka Střediska sociálních služeb Praha 1 Helena Čelišová.
Přání se seniorům splnilo, a tak i díky zasvěcenému výkladu Markéty Ježkové, lektorky dějin výtvarného umění, prožili mimořádný zážitek. „Během prohlídky se zastavíme u Kupkových zásadních obrazů, charakteristických pro jeho dílo,“ popsala Markéta Ježková hned na počátku u autoportrétu z prvních let minulého století, ztvárněnému ještě pomocí tradičních tělových barev. Vedle něho je pak umístěn stejný autoportrét, ale o pět let mladší a už za známého využití i dalších barev jako zelené a červené.
František Kupka, rodák z Opočna, studoval v Praze na Akademii výtvarných umění, ale tehdejší atmosféra mu poskytovala málo inspirace, a tak po dalším několikaletém studiu ve Vídni nakonec zakotvil v Paříži, kde vystudoval L’École des beaux-arts. Kupka byl mužem širokých zájmů, a proto na Sorbonně například také studoval přírodní vědy. „Ve své tvorbě šel do hloubky, a tak když dostal zakázku na ilustraci Bible, začal se učit hebrejsky. Po celý život si rovněž kladl otázky o vlastním směřování i směřování světa, což ovlivňovalo jeho tvorbu, která se postupně a dost často měnila a vyvíjela,“ popsala Markéta Ježková.
Díky zápůjčce ze soukromé sbírky v USA se návštěvníci výstavy mohou seznámit s vynikajícími a slavnými obrazy představujícími Kupkovy blízké – oblečenou i nahou manželku a vyženěnou dceru. Obraz jeho ženy, inspirovaný rentgenovým zářením, předběhl dobu a nebyl tehdejší kritikou pochopen.
Kupka záhy opouští lidské postavy a přechází k abstraktní malbě. Okolo obrazů zachycujících pohyb a hudbu se ve Valdštejnské jízdárně dochází ke zřejmě Kupkovu nejslavnějšímu obrazu z roku 1912, kterým Francouzům poprvé představil abstrakci, k Amorfě. Dvoubarevné fuze. Následují ho plátna vzniklá z okouzlení stroji v továrně Kupkova mecenáše Jindřicha Waldese nebo třeba stěžejní obraz Kupkovy abstrakce Abstraktní malba z roku 1930.
Za pečlivé a neuspěchané zhlédnutí nepochybně stojí celá výstava, ale určitě bych doporučil ne tak známé Kupkovy skvělé knižní ilustrace v zadní části výstavy a na balkoně, které Kupku dlouho živily a které tak trochu vyvolávají lítost, že tento výjimečný umělec ve své hlavní malířské tvorbě opustil portréty a postavy, protože je uměl skvěle.
František Kupka zemřel v roce 1957 na pařížském předměstí Puteaux a je pohřben vedle dalších velikánů na hřbitově Père Lachaise.
Expozice ve Valdštejnské jízdárně končí 20. ledna a poté se stěhuje do Helsinek. Nenechte si ujít mimořádný zážitek!
Fotogalerii najdete zde
