Příprava na Velikonoce vrcholí – 14. 4. 2011

… v klubu v Týnské 17 už to ve čtvrtek 14. 4. opravdu vypadalo skoro jako o Velikonocích.

Přišla mezi nás paní fotografka, Michaela Antůšková, která pro nás připravila malý fotokurz tvorby velikonočních pohlednic. A protože paní Antůšková je dobrou lektorkou a zkušenou fotografkou, naučila to všechny zájemce dobře.

Nejprve bylo zapotřebí vytvořit malé aranžmá z velikonočních kraslic, větviček, různých košíčků a dalších dekorací. Na to jsme využili kraslice, které jsme si namalovali technikou voskového reliéfu minulý týden s paní Pětníkovou. Dozvěděli jsme se jak takovému aranžmá připravit vhodné pozadí, jak je nasvítit a nakonec došlo na vlastní fotografování. Potom jsme se ještě naučili, že s fotografií se dá dále ještě pracovat v počítači, sem tam kousek dobarvit, sem tam kousek oříznout a hlavně doplnit přání všem:

VESELÉ VELIKONOCE!

Příprava na Velikonoce začala… – duben 2011

… alespoň u nás, v klubu v Týnské 17, to ve čtvrtek vypadalo jako o Velikonocích.

Přijela k nám totiž paní Olga Pětníková, která je držitelkou titulu Malířka lidové umělecké výroby II. stupně, a učila nás, jak zdobit kraslice technikou voskového reliéfu. Přijel s ní také její syn Vojta, a protože sám umí kraslice také zdobit moc hezky, byl velmi dobrým rádcem, stejně jako jeho maminka.

Učili jsme se opravdu od mistrů. Připojujeme také obrázky kraslic, které vytvořili Pětníkovi.

Všem účastnicím se kurz velmi líbil a už se těšíme na další podobné akce.

Autoveteránem na Aljašku a zpět – 5. 4. 2011

V úterní podvečer 5. dubna 2011 přišlo do Klubu v Týnské 17 mnoho vyznavačů vůní dálek, vyprávění, vzpomínání a písniček.

Odpoledne zahájil šerif Trampského senior klubu Praha, Bílý Pedro (pan Mirek Štván) a spolu s ním také Duo tuláka Charliho, které zahrálo a zazpívalo několik písniček s kytarou.

Přes malé technické potíže se podařilo i promítání slíbeného dvoudílného dokumentárního filmu o zajímavé expedici 4 odvážlivců a dvou autoveteránů na Aljašku v roce 1979. Připomněli jsme si nejen tehdejší atmosféru u nás doma, ale hlavně vše, co dobrodruhy na jejich dlouhé a opravdu náročné cestě k řece Tanana potkalo a překvapilo.

Jak úsměvné nám nyní, v době mobilů, připadají informace o satelitním telefonování z pevných telefonů u silnic, nebo občerstvení ve fast foodech. Ó, jak to tehdy bylo všechno nové, vzácné a pro nás velmi nevídané.

Velmi rádi jsme proto využili příležitosti a otázky se jen hrnuly. Vždyť kdo by uměl lépe na vše odpovědět, než přímý účastník této expedice, Jirka Janovský. Jeho dopovědi byly vtipné, výstižné a hlavně velmi obsáhlé a přesné. A kdyby to šlo, povídání by nebralo konce.

Děkujeme Trampskému senior klubu Praha za hezké odpoledne a těšíme se na další společné akce.

„Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“ – 31. 3. 2011

Všichni tohle rčení známe a tak jsme se jeli přesvědčit. Ráno, 31. března, slibovalo krásný a slunečný den a nezklamalo. Téma zájezdu, prohlídka pivovaru Pilsner Urquell, dokonce přilákalo nejen nebývalý počet mužů, ale také ženy, z nichž mnohé pivo ani nepijí.

Cesta byla příjemná, autobus pohodlný a na dálnici provoz plynulý, takže jsme do cíle dorazili včas a v pohodě. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, abychom si výklad průvodce mohli lépe užít a byl čas i na nějaké dotazy.

Pivovar nás překvapil svou rozlehlostí. Vždyť od návštěvnického centra jsme na prohlídku dokonce jeli místním autobusem. Moderní haly plné běžících pásů a cinkajících lahví plných i prázdných, jsou téměř liduprázdné, k jejich obsluze stačí v plné směně pouhých 23 zaměstnanců. O to více působí impozantním a ohromujícím dojmem. Mají zde řadu nej, největší varnu, největší stáčírnu, jediné bednáře, největší osobní výtah… v ČR. Sotva jsme si začali říkat, že jsme se zbytečně teple oblékli, sestoupili jsme do sklepů. Celý labyrint sklepů je poměrně složitý a žádný z nás by tam nechtěl zabloudit. Byla tam sice stálá teplota, ale nízká, a tak jsme teplé oblečení všichni uvítali. Naštěstí prohlídka sklepů končila ochutnávkou nepasterizovaného piva a to nám opravdu chutnalo.

Obě skupiny se opět sešly až v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru, kde již čekal Pivovarský guláš s knedlíkem a pivo. Zkrátka prohlídka se nám všem moc líbila a končila stylově.

Po obědě jsme popojeli naším autobusem blíže do centra města, aby na náměstí byl již jen kousek pěšky. Dali jsme si rozchod a ve 3 hodiny jsme se opět sešli „u zlaté věci“, což je jedna ze tří moderních plastik přímo na náměstí.

Cesta domů proběhla naštěstí opět hladce, takže jsme do Prahy dorazili krátce po 17. hodině.

Na další výlet jedeme 28. 4., navštívíme penězokazeckou dílnu a mnoha legendami opředené Koněpruské jeskyně.

Poetické odpoledne nejen s poezií – 23. 3. 2011

23. 3. 2011, ve spolupráci s Malostranskou besedou a za laskavé patronace Městské části Praha 1, jsme připravili odpoledne složené z vystoupení seniorů, členů některých kroužků, které pracují v našem Klubu seniorů Týnská 17.

Odpoledne v Malostranské besedě zahájili naši vážení hosté, starosta Prahy 1, pan Ing. Oldřich Lomecký a zástupce starosty, pan Jan Krejčí. Jejich milý pozdrav a pár slov na úvod celé akce byly odměněny velkým potleskem a úsměvy všech diváků.

Program zahájil Klub poezie Týnka, který vystoupil ve složení paní Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Marie Holubová, Dagmar Hyklová, Luciana Klobušovská, Dana Kovandová, Květoslava Marková, Marie Primusová, Jarmila Šonková a oporou Klubu byl pan Karel Stárek. Přednesli Vám báseň Miloslava Bureše, Otvírání studánek.

Na vystoupení klubu Týnka volně navázali členové konverzačních jazykových kroužků, které se v Klubu v Týnské také schází. Přednesli nám vždy jednu báseň v originálním, tedy cizojazyčném znění, a doplní ji o český přebásněný překlad. Každý jazykový kroužek se tohoto zadání zhostil trochu jinak a každé pojetí bylo milé a příjemné.

Jako první vystoupili zástupci anglické konverzace Věra Randáková, Jana Benešová, Hana Činčera, Petr Hladík a vedoucí kroužku, Libor Vyhnanovský. Přednesli nám báseň IF, jejímž autorem je Rudyard Kipling, a její překlad od Josefa Václava Sládka.

Program pokračoval vystoupením zástupkyně německé skupiny paní Věra Mahelová. Přednesla báseň Náš svět.

Libozvučnou francouzštinou nás potom v závěru básnické části programu oslovila paní Dagmar Hyklová, která přednesla Podzimní píseň, kterou napsal Paul Verlaine, a její překlad od Otokara Fišera.

Bylo skutečně zajímavé slyšet básně v originálním znění i jejich následný překlad a jsme rádi, že se do akce jazykové kroužky zapojili.

Jak již název odpoledne napovídá, nebylo to ale stále jen o poezii. Jako další účinkující jsme přivítali naše hosty, dámy z pěveckého sboru, který pracuje při sdružení Život 90 v Domě seniorů Portus, také na Praze 1. Sbor pod vedením paní prof. Květy Žákové a zazpíval několik krásných lidových písní. Jsme rádi, že dámy naše pozvání přijaly a oživily naše poetické odpoledne. Děkujeme. Jistě se najde i další příležitost, kdy budeme moci takto spolupracovat.

To už se ale přiblížil závěr odpoledne, ale co by to bylo za program, kdyby v něm nevystoupily naše Medunky ! Klub country tanců Medunka je naší chloubou již od roku 2005 a jejich vystoupení jste mohli vidět nejen na Plese seniorů na Žofíně, ale často reprezentují pod manažerským vedením paní Dagmar Laštovkové Prahu 1 i na vystoupeních jinde. Nemusím snad ani zdůrazňovat, že nám je všichni závidí a my jsme rádi, že je máme.

Medunky vystoupily ve složení Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Jarmila Hrabová, Dana Kovandová, Karla Leinerová, Věra Kosinová, Zdenka Oulíková, Marie Primusová, Marcela Severinová, Jarmila Šonková, Dana Štefanová, Ludmila Štefanová.

A to bylo poslední vystoupení dne. Děkujeme všem účinkujícím za jejich vystoupení a všem divákům za návštěvu, i za to jak se dokázali vypořádat se stísněnými prostorovými podmínkami jeviště i hlediště a těšíme se zase příště na viděnou.

Věříme, že se všem celý program líbil a že pokud mezi diváky byl někdo, kdo ještě není členem našich kroužků a nechodí do klubů, tak jej možná brzy v některém budeme moci uvítat.

Další informace z akce najdete na TV Praha 1.

Koncerty pro potěšení – jaro 2011

Každý rok za námi do klubů i do jednotlivých DPS přicházejí žáci a učitelé ze ZUŠ U Půjčovny v Praze 1. Vždy si pro nás připraví krásné koncertní odpoledne, ve kterém nám na různé hudební nástroje zahrají žáci školy, od těch nejmenších až po ty nejzkušenější, a to za doprovodu a pod vedením jejich pedagogů.

Všechna tato odpoledne mají krásnou atmosféru a my bychom všem účinkujícím rádi alespoň touto cestou chtěli poděkovat. Přinášejí do našich životů krásu a pobavení. Na každé jejich vystoupení se těšíme.

Připojujeme pár snímků ze zatím posledního koncertu 6. 3. 2011 v klubu v Týnské a ještě jednou děkujeme.

Muzeum krajky uchvátilo každého

Ranní mrazivé počasí neodradilo zájemce, a tak jsme se v dobré náladě sešli před osmou hodinou u hotelu Intercontinental v Pařížské ulici.

Ale nebyli jsme sami, kdo musel mrznout. Pozdravit nás přišla také naše nová paní místostarostka, paní Jana Pařízková.

V autobuse bylo pěkně teploučko a proto nám ani poměrně dlouhá cesta nevadila a do Vamberka jsme dorazili v pohodě a úsměvem. Počasí se mezi tím také umoudřilo, sluníčko hezky svítilo, i když moc nehřálo.

Muzeum krajky je ve Vamberku hned u náměstí, takže cesta k němu nebyla dlouhá. Netušili jsme jak velká krása je v tak malém domě skryta. Expozice starých i současných krajek byla natolik úchvatná, že si ji se zatajeným dechem prohlíželi i muži. Na závěr prohlídky jsme si v malém obchůdku, jménem Martina, nakoupili různé drobné dárečky.

Kašna na náměstí přímo vyzývala ke skupinové fotografii, výzvu jsme uposlechli a fotografii pořídili.

Potom už hurá na oběd. Autobus nás dovezl až k restauraci Na Vyhlídce, která svému jménu nezůstává nic dlužna. Výhled je zde opravdu nádherný. Oběd všem chutnal, výhled se líbil a a přišel čas vydat se k poslednímu cíli naší cesty. V plánu bylo dojet autobusem k říčce Zdobnici a prohlédnout si tzv. věšadlový most, kulturně technickou památku. Cesta k mostu ale vypadala příliš úzce, proto jsme autobus ponechali na jejím začátku a sešli jsme k mostu pěšky. Přestože bylo mrazivo, sluníčko stále svítilo a byla to velmi příjemná procházka, kterou všichni uvítali. Viděli jsme tak jediný most, který vede přímo do pekla – tedy do vesničky Peklo nad Zdobnicí.

Do Prahy jsme se vrátili v pohodě a spokojení.

Na skok v Egyptě – únor 2011

Na skok v Egyptě se ocitl každý, kdo navštívil přednášku Ing. Michaela Balíka. Tuto možnost měli všichni 3. nebo 17. února, a kdo ji využil, nelitoval.

Ing. Balík je jedním z účastníků největšího objevu české egyptologie, objevu hrobky IUFAA, na kterém spolupracoval jako architekt a stavební odborník. Projektoval a realizoval technické řešení celé složité akce a vybudoval zabezpečení objevu pro další průzkumníky i budoucí návštěvníky z řad turistů. Pod pískem pouště, v hloubce 24 metrů, tak zanechal velký, jak se v Egyptě říká, „otisk svých rukou“.

Přednáška, doprovázená promítáním neopakovatelných autentických fotografií, byla krásná. Budeme rádi, pokud se podaří zajistit její pokračování na podzim.

Prohlídka Malostranské besedy – 10. 2. 2011

Malostranská beseda je výjimečná nejen svou bohatou historií, ale také svou architekturou. Její rekonstrukce získala prestižní ocenění „Stavba roku 2010“.

Takový dům by měl, snad i povinně, navštívit a prohlédnout si každý obyvatel Prahy 1. Senioři z Prahy 1 dostali možnost si jej prohlédnout 10. 2. 2011, a velmi rádi, a v hojném počtu, nabídku využili. Navštívili jsme všechny prostory od suterénu až po krovy nově vybudovaných věží. V suterénu jsme mohli obdivovat krásnou cihlovou klenbu, v restauraci v přízemí zajímavé dekorace imitující části vybavení varny pivovarů, v kinokavárně vystavené obrazy a hlavně nádherný malovaný trámový strop. Vrcholem prohlídky potom byla návštěva podkrovních prostor s dokonale rekonstruovaným krovem, ve kterých právě probíhá výstava z díla pana Josefa Nálepy.

Téměř jarní sluníčko za střešními okny a krásné plastiky a grafiky byly příjemnou tečkou za prohlídkou, za kterou Malostranské besedě velmi děkujeme.