„Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“ – 31. 3. 2011
Všichni tohle rčení známe a tak jsme se jeli přesvědčit. Ráno, 31. března, slibovalo krásný a slunečný den a nezklamalo. Téma zájezdu, prohlídka pivovaru Pilsner Urquell, dokonce přilákalo nejen nebývalý počet mužů, ale také ženy, z nichž mnohé pivo ani nepijí.
Cesta byla příjemná, autobus pohodlný a na dálnici provoz plynulý, takže jsme do cíle dorazili včas a v pohodě. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, abychom si výklad průvodce mohli lépe užít a byl čas i na nějaké dotazy.
Pivovar nás překvapil svou rozlehlostí. Vždyť od návštěvnického centra jsme na prohlídku dokonce jeli místním autobusem. Moderní haly plné běžících pásů a cinkajících lahví plných i prázdných, jsou téměř liduprázdné, k jejich obsluze stačí v plné směně pouhých 23 zaměstnanců. O to více působí impozantním a ohromujícím dojmem. Mají zde řadu nej, největší varnu, největší stáčírnu, jediné bednáře, největší osobní výtah… v ČR. Sotva jsme si začali říkat, že jsme se zbytečně teple oblékli, sestoupili jsme do sklepů. Celý labyrint sklepů je poměrně složitý a žádný z nás by tam nechtěl zabloudit. Byla tam sice stálá teplota, ale nízká, a tak jsme teplé oblečení všichni uvítali. Naštěstí prohlídka sklepů končila ochutnávkou nepasterizovaného piva a to nám opravdu chutnalo.
Obě skupiny se opět sešly až v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru, kde již čekal Pivovarský guláš s knedlíkem a pivo. Zkrátka prohlídka se nám všem moc líbila a končila stylově.
Po obědě jsme popojeli naším autobusem blíže do centra města, aby na náměstí byl již jen kousek pěšky. Dali jsme si rozchod a ve 3 hodiny jsme se opět sešli „u zlaté věci“, což je jedna ze tří moderních plastik přímo na náměstí.
Cesta domů proběhla naštěstí opět hladce, takže jsme do Prahy dorazili krátce po 17. hodině.
Na další výlet jedeme 28. 4., navštívíme penězokazeckou dílnu a mnoha legendami opředené Koněpruské jeskyně.