„Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“ – 31. 3. 2011

Všichni tohle rčení známe a tak jsme se jeli přesvědčit. Ráno, 31. března, slibovalo krásný a slunečný den a nezklamalo. Téma zájezdu, prohlídka pivovaru Pilsner Urquell, dokonce přilákalo nejen nebývalý počet mužů, ale také ženy, z nichž mnohé pivo ani nepijí.

Cesta byla příjemná, autobus pohodlný a na dálnici provoz plynulý, takže jsme do cíle dorazili včas a v pohodě. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, abychom si výklad průvodce mohli lépe užít a byl čas i na nějaké dotazy.

Pivovar nás překvapil svou rozlehlostí. Vždyť od návštěvnického centra jsme na prohlídku dokonce jeli místním autobusem. Moderní haly plné běžících pásů a cinkajících lahví plných i prázdných, jsou téměř liduprázdné, k jejich obsluze stačí v plné směně pouhých 23 zaměstnanců. O to více působí impozantním a ohromujícím dojmem. Mají zde řadu nej, největší varnu, největší stáčírnu, jediné bednáře, největší osobní výtah… v ČR. Sotva jsme si začali říkat, že jsme se zbytečně teple oblékli, sestoupili jsme do sklepů. Celý labyrint sklepů je poměrně složitý a žádný z nás by tam nechtěl zabloudit. Byla tam sice stálá teplota, ale nízká, a tak jsme teplé oblečení všichni uvítali. Naštěstí prohlídka sklepů končila ochutnávkou nepasterizovaného piva a to nám opravdu chutnalo.

Obě skupiny se opět sešly až v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru, kde již čekal Pivovarský guláš s knedlíkem a pivo. Zkrátka prohlídka se nám všem moc líbila a končila stylově.

Po obědě jsme popojeli naším autobusem blíže do centra města, aby na náměstí byl již jen kousek pěšky. Dali jsme si rozchod a ve 3 hodiny jsme se opět sešli „u zlaté věci“, což je jedna ze tří moderních plastik přímo na náměstí.

Cesta domů proběhla naštěstí opět hladce, takže jsme do Prahy dorazili krátce po 17. hodině.

Na další výlet jedeme 28. 4., navštívíme penězokazeckou dílnu a mnoha legendami opředené Koněpruské jeskyně.

Poetické odpoledne nejen s poezií – 23. 3. 2011

23. 3. 2011, ve spolupráci s Malostranskou besedou a za laskavé patronace Městské části Praha 1, jsme připravili odpoledne složené z vystoupení seniorů, členů některých kroužků, které pracují v našem Klubu seniorů Týnská 17.

Odpoledne v Malostranské besedě zahájili naši vážení hosté, starosta Prahy 1, pan Ing. Oldřich Lomecký a zástupce starosty, pan Jan Krejčí. Jejich milý pozdrav a pár slov na úvod celé akce byly odměněny velkým potleskem a úsměvy všech diváků.

Program zahájil Klub poezie Týnka, který vystoupil ve složení paní Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Marie Holubová, Dagmar Hyklová, Luciana Klobušovská, Dana Kovandová, Květoslava Marková, Marie Primusová, Jarmila Šonková a oporou Klubu byl pan Karel Stárek. Přednesli Vám báseň Miloslava Bureše, Otvírání studánek.

Na vystoupení klubu Týnka volně navázali členové konverzačních jazykových kroužků, které se v Klubu v Týnské také schází. Přednesli nám vždy jednu báseň v originálním, tedy cizojazyčném znění, a doplní ji o český přebásněný překlad. Každý jazykový kroužek se tohoto zadání zhostil trochu jinak a každé pojetí bylo milé a příjemné.

Jako první vystoupili zástupci anglické konverzace Věra Randáková, Jana Benešová, Hana Činčera, Petr Hladík a vedoucí kroužku, Libor Vyhnanovský. Přednesli nám báseň IF, jejímž autorem je Rudyard Kipling, a její překlad od Josefa Václava Sládka.

Program pokračoval vystoupením zástupkyně německé skupiny paní Věra Mahelová. Přednesla báseň Náš svět.

Libozvučnou francouzštinou nás potom v závěru básnické části programu oslovila paní Dagmar Hyklová, která přednesla Podzimní píseň, kterou napsal Paul Verlaine, a její překlad od Otokara Fišera.

Bylo skutečně zajímavé slyšet básně v originálním znění i jejich následný překlad a jsme rádi, že se do akce jazykové kroužky zapojili.

Jak již název odpoledne napovídá, nebylo to ale stále jen o poezii. Jako další účinkující jsme přivítali naše hosty, dámy z pěveckého sboru, který pracuje při sdružení Život 90 v Domě seniorů Portus, také na Praze 1. Sbor pod vedením paní prof. Květy Žákové a zazpíval několik krásných lidových písní. Jsme rádi, že dámy naše pozvání přijaly a oživily naše poetické odpoledne. Děkujeme. Jistě se najde i další příležitost, kdy budeme moci takto spolupracovat.

To už se ale přiblížil závěr odpoledne, ale co by to bylo za program, kdyby v něm nevystoupily naše Medunky ! Klub country tanců Medunka je naší chloubou již od roku 2005 a jejich vystoupení jste mohli vidět nejen na Plese seniorů na Žofíně, ale často reprezentují pod manažerským vedením paní Dagmar Laštovkové Prahu 1 i na vystoupeních jinde. Nemusím snad ani zdůrazňovat, že nám je všichni závidí a my jsme rádi, že je máme.

Medunky vystoupily ve složení Věra Čepková, Karla Drahokoupilová, Jarmila Hrabová, Dana Kovandová, Karla Leinerová, Věra Kosinová, Zdenka Oulíková, Marie Primusová, Marcela Severinová, Jarmila Šonková, Dana Štefanová, Ludmila Štefanová.

A to bylo poslední vystoupení dne. Děkujeme všem účinkujícím za jejich vystoupení a všem divákům za návštěvu, i za to jak se dokázali vypořádat se stísněnými prostorovými podmínkami jeviště i hlediště a těšíme se zase příště na viděnou.

Věříme, že se všem celý program líbil a že pokud mezi diváky byl někdo, kdo ještě není členem našich kroužků a nechodí do klubů, tak jej možná brzy v některém budeme moci uvítat.

Další informace z akce najdete na TV Praha 1.

Koncerty pro potěšení – jaro 2011

Každý rok za námi do klubů i do jednotlivých DPS přicházejí žáci a učitelé ze ZUŠ U Půjčovny v Praze 1. Vždy si pro nás připraví krásné koncertní odpoledne, ve kterém nám na různé hudební nástroje zahrají žáci školy, od těch nejmenších až po ty nejzkušenější, a to za doprovodu a pod vedením jejich pedagogů.

Všechna tato odpoledne mají krásnou atmosféru a my bychom všem účinkujícím rádi alespoň touto cestou chtěli poděkovat. Přinášejí do našich životů krásu a pobavení. Na každé jejich vystoupení se těšíme.

Připojujeme pár snímků ze zatím posledního koncertu 6. 3. 2011 v klubu v Týnské a ještě jednou děkujeme.

Muzeum krajky uchvátilo každého

Ranní mrazivé počasí neodradilo zájemce, a tak jsme se v dobré náladě sešli před osmou hodinou u hotelu Intercontinental v Pařížské ulici.

Ale nebyli jsme sami, kdo musel mrznout. Pozdravit nás přišla také naše nová paní místostarostka, paní Jana Pařízková.

V autobuse bylo pěkně teploučko a proto nám ani poměrně dlouhá cesta nevadila a do Vamberka jsme dorazili v pohodě a úsměvem. Počasí se mezi tím také umoudřilo, sluníčko hezky svítilo, i když moc nehřálo.

Muzeum krajky je ve Vamberku hned u náměstí, takže cesta k němu nebyla dlouhá. Netušili jsme jak velká krása je v tak malém domě skryta. Expozice starých i současných krajek byla natolik úchvatná, že si ji se zatajeným dechem prohlíželi i muži. Na závěr prohlídky jsme si v malém obchůdku, jménem Martina, nakoupili různé drobné dárečky.

Kašna na náměstí přímo vyzývala ke skupinové fotografii, výzvu jsme uposlechli a fotografii pořídili.

Potom už hurá na oběd. Autobus nás dovezl až k restauraci Na Vyhlídce, která svému jménu nezůstává nic dlužna. Výhled je zde opravdu nádherný. Oběd všem chutnal, výhled se líbil a a přišel čas vydat se k poslednímu cíli naší cesty. V plánu bylo dojet autobusem k říčce Zdobnici a prohlédnout si tzv. věšadlový most, kulturně technickou památku. Cesta k mostu ale vypadala příliš úzce, proto jsme autobus ponechali na jejím začátku a sešli jsme k mostu pěšky. Přestože bylo mrazivo, sluníčko stále svítilo a byla to velmi příjemná procházka, kterou všichni uvítali. Viděli jsme tak jediný most, který vede přímo do pekla – tedy do vesničky Peklo nad Zdobnicí.

Do Prahy jsme se vrátili v pohodě a spokojení.

Na skok v Egyptě – únor 2011

Na skok v Egyptě se ocitl každý, kdo navštívil přednášku Ing. Michaela Balíka. Tuto možnost měli všichni 3. nebo 17. února, a kdo ji využil, nelitoval.

Ing. Balík je jedním z účastníků největšího objevu české egyptologie, objevu hrobky IUFAA, na kterém spolupracoval jako architekt a stavební odborník. Projektoval a realizoval technické řešení celé složité akce a vybudoval zabezpečení objevu pro další průzkumníky i budoucí návštěvníky z řad turistů. Pod pískem pouště, v hloubce 24 metrů, tak zanechal velký, jak se v Egyptě říká, „otisk svých rukou“.

Přednáška, doprovázená promítáním neopakovatelných autentických fotografií, byla krásná. Budeme rádi, pokud se podaří zajistit její pokračování na podzim.

Prohlídka Malostranské besedy – 10. 2. 2011

Malostranská beseda je výjimečná nejen svou bohatou historií, ale také svou architekturou. Její rekonstrukce získala prestižní ocenění „Stavba roku 2010“.

Takový dům by měl, snad i povinně, navštívit a prohlédnout si každý obyvatel Prahy 1. Senioři z Prahy 1 dostali možnost si jej prohlédnout 10. 2. 2011, a velmi rádi, a v hojném počtu, nabídku využili. Navštívili jsme všechny prostory od suterénu až po krovy nově vybudovaných věží. V suterénu jsme mohli obdivovat krásnou cihlovou klenbu, v restauraci v přízemí zajímavé dekorace imitující části vybavení varny pivovarů, v kinokavárně vystavené obrazy a hlavně nádherný malovaný trámový strop. Vrcholem prohlídky potom byla návštěva podkrovních prostor s dokonale rekonstruovaným krovem, ve kterých právě probíhá výstava z díla pana Josefa Nálepy.

Téměř jarní sluníčko za střešními okny a krásné plastiky a grafiky byly příjemnou tečkou za prohlídkou, za kterou Malostranské besedě velmi děkujeme.

Valná hromada Senior týmu Praha 1 – leden 2011

Na začátku ledna proběhla valná hromada Senior týmu Praha 1, hráčů pétanque.

Sešlo se na ní 22 registrovaných hráčů a 2 zájemci o registraci. Ve funkci prezidentky týmu byla potvrzena paní Jaroslava Hudečková.

Přišel se na nás podívat také náš pan trenér, pan Petr Fuksa, který nám přiblížil svůj plán tréninků a turnajů na další rok.

Už nyní se všichni těšíme, jak si zase společně pěkně zakoulíme.

NOVOROČNÍ PŘÁNÍ OD LIBUŠE RYBÁŘOVÉ

Petank rádi hrajeme,

při něm se i smějeme!

Nejlépe se rozcvičíme

všechny klouby uvolníme.

Protože jsme důchodci

hraví jako děti,

rozdáme si kuličky

a už k prasátku letí.

Není to tak snadné,

nejprve se s koulí v ruce pomazlíme,

pak jí řádně uchopíme

a silným pohybem k prasátku dohodíme.

 

Někdy koule nepochopí, kam má správně spadnout,

a tak soupeř raduje se, že má kořist snadnou.

Tu, se soupeř podívá,

kam tu kouli hodit má,

jindy zase měříme,

protože svým očím nevěříme.

 

Když už ale vidíte,

že nad vaší hrou zvoní hrany,

řekněte si kouzelná slovíčka:

„Čarovala ryba, aby byla chyba!“

a nemusí být všemu konec.

Soupeře tím znejistíte

a koule letí jinam, než si přál.

 

Když jedeme na soutěž, autobusem k Labi,

Pěkně nás tam přivítají, už nás všechny znají.

Připraví nám škvarky,

to abysme neplakali,

až pojedem bez vítězství zpátky.

 

Máme také trenéra,

ten je ještě mladý,

hodně nás už naučil

a máme ho rádi.

Do dalšího roku,

přeji hodně zdaru,

a ať náš trenér,

z nás nemá těžkou hlavu.

Malujeme voskem, aneb co je to encaustica – listopad a prosinec 2010

V listopadu a prosinci 2010 se zájemkyně začaly pod vedením paní Reginy Štefanové seznamovat s taji výtvarné techniky zvané encaustica, počeštěno ENKAUSTIKA. Jedná se o starou malířskou techniku používanou již v antice. Technika spočívá na bázi malování horkým barevným voskem taveným speciálními žehličkami a hroty. I začátečník dokáže díky této technice vytvářet krásné krajinky a další lehce abstraktní obrázky. Technika se moc líbila, potřebné vybavení již také máme, a tak výuka bude pokračovat i v dalším roce. Máte-li zájem, přijďte se také podívat a něco se naučit.

Celodenní a tematické výlety v roce 2010

V roce 2010 jsme navštívili tato místa a akce:

Klatovy a Klenová (leden)
Kralicko a Nové Hrady (únor)
Žatec a Nový Dvůr u Podbořan (březen)
Tachov, Kladruby a Přimda (květen)
Příbram, Svatá Hora, Březnice (červen)
Blatná a Starý Plzenec (červen)
Pelhřimov, Želiv a Křemešník (červenec)
Nebílovy a Chotěšov (červenec)
Bechyňsko – hrad Dobronice (srpen)
Grabštejn, Hrádek nad Nisou, Trojzemí (srpen)
Pernštejn a Brno – Špilberk (září)
Děčín, Česká Kamenice a Kamenický Šenov (říjen)
Pardubice a Kladruby (říjen)