Říká se, že láska kvete v každém věku. Dvě dámy z Prahy 1, Luciana Klobušovská a Olga Holubová, dokazují, že to samé platí i pro poezii. Jejich verše jsme mohli slyšet v divadle Viola, kde je recitovaly členky Klubu poezie Týnka pod vedením umělecké vedoucí Dany Hyklové, která se svými svěřenkyněmi připravila pro Violu pásmo Milostná poezie.
Dne 9. května recitovala Týnka již pošesté v divadle Viola. Protože to bylo v máji, měsíci lásky, a jak známo, láska kvete v každém věku, vybrala si k recitaci téma „Milostná poezie“.
Kromě klasických autorů naší i světové literatury byli zařazeni i autoři současní, a nejen to: Týnka recitovala verše dvou seniorek žijících v Praze 1. Jsou to paní Olga Holubová a paní Luciana Klobušovská.
Pořad měl velký úspěch a přítomna byla i Česká televize, která zde natáčela pro pořad stanice ČT1 Z metropole, který je vysílán vždy v sobotu ve 12 hod.
Dana Hyklová
Krásné slečny, s výrazným (a krásně voňavým) líčením, čelenkami a kloboučky s pery a ladnými ručkami v elegantních rukavicích – i to byl letošní Ples seniorů, pořádaný Městskou částí Praha 1. Hned na začátku avizoval jeho moderátor Vladimír Hron, že celý večer bude takovým „filmovým spektáklem“, a měl pravdu.
Diváky v obou sálech přivítal postupně starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký, který přišel tentokrát převlečený do šerifského. „Kolty bohužel nejsou originální – filmové, ale zase jsou skutečně pravé, včetně zbrojního pasu,“ přiznal hlavní konšel a na dálku pozdravil herce, zpěváka a představitele nejslavnějšího českého „westmana“ Limonádového Joea Karla Fialu, s nímž si pro letošní ples přichystal scénku, na kterou ale bohužel nedošlo kvůli onemocnění propagátora Kolalokovy limonády. Celý Žofín mu popřál do nemocnice brzké uzdravení.
Filmové kostýmy z barrandovských ateliérů
Celý večer, kromě neutuchajícího nadšení tanečníků, byl opravdu také filmovým: už módní přehlídka, kterou představila Věra Krátká, ředitelka divize Fundus Barrandov Studia, byla kinematografická, když nabídla kostýmy vzniklé podle originálů ze slavného filmu Noc na Karlštejně. Ale ani originály na Žofíně nechyběly a návštěvníci si je mohli prohlédnout v předsálí. Mimochodem: od premiéry tohoto muzikálu uběhlo už čtyřicet let.
A další perlička pro filmové fandy – kostým Karla Högera, který představoval Arnošta z Pardubic, byl ušit, stejně jako kostýmy většiny hlavních představitelů, z pravé kůže a patřil k jedněm z nejtěžších. Dnes je tento kostým ještě s několika dalšími součástí barrandovské sbírky dochovaných originálů, která získala statut sbírky kulturního dědictví Ministerstva kultury.
Plesoví návštěvníci ale mohli obdivovat i kostýmy z rudolfínské Prahy, jejichž originály se objevily ve dvojfilmu Císařův pekař, Pekařův císař.
Velká část originálních kostýmů se dochovala dodnes a byla použita i při jiných filmových projektech, například v pohádce Byl jednou jeden král.
Do třetice se pak představily kostýmy vzniklé podle originálů Theodora Pištěka pro slavný oscarový film Amadeus.
V hlavní roli HUDBA
Během let vznikly díky filmařům mnohé skvělé muzikály a filmy, v nichž důležitou roli hrála hudba. Některé z nich připomněl i Ples seniorů – například Kabaret s LizouMinneli, Někdo to rád horké s Marilyn Monroe či už zmíněný Limonádový Joe s Karlem Fialou a celou plejádou tehdejších českých filmových hvězd.
Nebyl by to Vladimír Hron, aby si – v rámci své plesové Abecedy hvězd – „nevystřihl“ pár hudebně-filmových šlágrů, tentokrát z Noci na Karlštejně autorů Jiřího Štaidla a Karla Svobody.
Senioři se bavili – někteří z nich bavili i ostatní
Naši starší spoluobčané navštívili Ples seniorů 2013 v opravdu velkém počtu. A skvěle sito užívali. K jejich zábavě však také přispěli i jejich vrstevníci, lépe řečeno vrstevnice z taneční skupiny Medunky, zřizované Střediskem sociálních služeb Praha 1.
Do výborně připraveného programu, na kterém bylo patrné, že jeho tvůrci odvedli velký kus práce, se ale zapojily i mladší generace – taneční pár Anna Riebauerová a Jan Karban ze ZŠ Uhelný trh a jejich zkušenější kolegové, sólisté baletu národního divadla Nela Čelišová a Petr Strnad.
Volba královny a krále plesu
K vrcholům plesu samozřejmě patřila volba královny a krále plesu. Letos se jimi stali Libuše a Lubomír Petrasovi.
Kromě pořadatelů patří rovněž poděkování těm, kteří zajišťovali to nejdůležitější – hudbu. Ve velkém sále to byl Orchestr Josefa Hlavsy, v malém sále pak dechová kapela Květovanka, po nichž následovala diskotéka také už starších pánů Jakuba Jakoubka a Miloše Skalky.
Obyvatelka domu s pečovatelskou službou v Dlouhé ulici Emilie Kadenská se zařadila mezi stoleté občany Městské části Praha 1. Narozeniny oslavila i s námi v DPS a navštívit ji přišel i pan starosta Oldřich Lomecký.
„Rád jsem přišel paní Kadenské popřát a rád jsem také slyšel, že je v našem domě spokojená. Proto koneckonců tyto služby provozujeme a nabízíme,“ uvedl starosta.
„Paní Kadenská je velmi vitální paní, která se zajímá o dění kolem sebe. Přes svůj vysoký věk nijak nezahálí, denně třeba i dvakrát vyjde schody v domě až do šestého patra a sama si také vaří,“ prozradila ředitelka Střediska sociálních služeb Praha 1 Helena Čelišová, která byla jedním z gratulantů.
Naše stoletá oslavenkyně je v neustálém kontaktu s dcerou, oční lékařkou, která jí pomáhá i užitečně motivuje. „Chodit do schodů mi nakázala dcera, abych si trénovala nohy,“ vysvětlila paní Emilie, jež si – jak sama říká – ráda něco „uklohní“. Nejraději pak má smažený řízek.
Narodila se 9. února 1913 v Mladé Boleslavi do rodiny Poupových, která vlastnila řeznictví a uzenářství, a to jako nejmladší ze čtyř dcer. Její rodiče byli velmi váženými občany tohoto středočeského města. V mládí byla zaměstnána v jejich firmě a pomáhala jim v obchodě.
Ve svých dvaadvaceti letech se vdala. Její manžel byl veterinářem a paní Kadenská vzpomíná na hezké manželství, ve kterém se jí narodila jediná dcera Ivana. Vdovou je více než dvacet let.
V mládí absolvovala ošetřovatelský kurz a pak pracovala jako ošetřovatelka v poliklinice v Hybernské ulici. Pamatuje si, jak ji vrchní sestra chtěla poslat do zdravotnické školy a stále ji dávala za vzor ostatním kolegyním pro její vzornou a pečlivou práci.
Při vzpomínkách na mládí myslívá na kamarádku Věru Čadkovou, s níž se znala ještě z rodného města.
A jaký je její „recept“ na dlouhověkost? Nic speciálního: říká, že vždy žila skromně a střídmě. Asi od pěti let chodila do Sokola a pohyb měla ráda po celý život. Kromě už zmíněných „tréninků“ na schodech, chodí v doprovodu na procházky, a když je hezky, s chutí odpočívá na terase DPS. Ráda čte, luští křížovky a dívá se na televizi.
V Rytířském sále Velkopřevorského paláce na Malé Straně uspořádala Maltézská pomoc odpoledne pro seniory – zejména pak pro klienty „adopce seniorů“ Maltézské pomoci a pro seniory Prahy 1. Hlavním tématem velmi zdařilé akce byla móda 30. a 40. let, o níž se nejen povídalo, ale která se také názorně předvedla.
„Moderátorem akce, která se uskutečnila v krásném prostředí pod patronací Taťány Kuchařové a její nadace, byl Aleš Cibulka. Vzpomínali jsme na tehdejší módu i umělce, a to i prostřednictvím otázek Aleše Cibulky, který za správné odpovědi rozdával knihy, kalendáře a další dárky. Nezapomnělo se ani na občerstvení,“ vysvětlila Jitka Peštová, koordinátorka pečovatelské služby z DPS U Zlaté studně.
Modely z let, kdy filmu vládli Oldřich Nový, Nataša Gollová, Adina Mandlová či Hugo Haas, zapůjčila ze své sbírky Vladimíra Dobiášová. Taťána Kuchařová například předvedla nádherné šaty Adiny Mandlové.
Pověstnou třešničkou na dortu pak byla účast hereček Evy Gérová (Pepička Kondelíková z filmu Otec Kondelík a ženich Vejvara) a Nataši Tánské (Barunka) a Jitky Duškové-Viktorýnové (Adélka) z legendárního filmu Babička (1940).
A protože se akce konala v předvánoční čas, došlo i na povídání o vánočních zvycích a rovněž na filmové písničky a koledy v podání Livie Kuchařové za doprovodu Vojty Uhlíka.
Zcela zaplněná Haštalka hostila poslední ze série vánočních besídek, konaných v zařízeních Střediska sociálních služeb Praha 1. A stejně jako v předchozích případech i zde panovala příjemná sváteční nálada a stejně jako při jiných besídkách našich seniorů a těch, kteří se o ně starají, nechyběly stromeček ani cukroví.
V Haštalce se sešly vesměs dámy, které se setkávají v Týnské při cvičení na židlích či tai-či nebo jež právě v Haštalce navštěvují kroužek šití. Nutno při této příležitosti připomenout, že v novém roce se právě nabídka kroužků rozroste o dramatický kroužek pod vedením studentek AMU. „Těším se na přihlášky,“ řekla Marta Lešnerová, hlavní koordinátorka pečovatelské služby, která všechny pozdravila a jménem svým i nepřítomné paní ředitelky Čelišové jim popřála krásné prožití Vánoc a hodně štěstí a pevné zdraví v novém roce. Prozradila také, že dramatický kroužek má od počátku smělý cíl, a tím je vlastní divadelní představení, nejspíš pak v Malostranské besedě.
Vedle toho byli všichni upozorněni na připravované dva turnusy tábora pro seniory i na ples seniorů.
Potom se už rychle rozproudila živá debata, která jakoby ne a ne ustat. Však také bylo o čem hovořit. Jako třeba v případě našich tanečnic, které se přesunuly do vedlejší místnosti, kde vybíraly látky na šaty a rozvažovaly, zda raději zvolit veselejší formu, nebo naopak dát přednost elegantnějším tónům.
Není divu, že odpoledne všem tak rychle uběhlo…
Také v DPS U Zlaté studně se v předvánoční čas uskutečnila besídka. Sešly se na ní všechny obyvatelky, koordinátorka Jitka Peštová a další pracovnice, aby společně s předstihem oslavily vánoční svátky. Sváteční nálada, slavnostně prostřené stoly s vánočním cukrovím a povídání o vánočních tradicích, včetně vzpomínek na Vánoce během dětství – to vše vytvořilo krásnou atmosféru, kterou ocenila i nová obyvatelka DPS.
Klub seniorů v Tomášské patřil během vánoční besídky „Malostraňákům“, kteří ho zaplnili do posledního místa. I tam se oslavy, stejně jako jinde, nesly ve znamení příjemné atmosféry, vánočních koled i povídání. Spolu se seniory oslavili příchod nejkrásnějších svátků i ředitelka Střediska sociálních služeb Helena Čelišová, její zástupkyně a hlavní koordinátorka pečovatelské služby Marta Lešnerová či vedoucí zájmových kroužků.
Výborné pohoštění si připravili senioři sami a šikovné dámy dokonce upekly i cukroví.
Při vánoční besídce v DPS Pštrossova se sešlo jak všech sedmnáct obyvatel domu, tak i tři klienti, kteří do zdejší jídelny docházejí na oběd. A právě v jídelně se besídka uskutečnila. Místnost ozdobily vánoční stromek a díky šikovným pečovatelkám i slavnostně prostřené stoly a chutné občerstvení – chlebíčky, jednohubky, výborné vánoční cukroví, káva, čaj i šumivé víno. „K naší velké radosti všem chutnalo, takže se nakonec vše snědlo i vypilo,“ prozradila koordinátorka pečovatelské služby v DPS Pštrossova Miloslava Bedřichová.
Během besídky se zpívaly koledy, povídalo se o dávnějších časech i současném dění, o tom, jak se zase rok s rokem sešel, i o tom, jak ten čas letí…
Všechny přišla pozdravit ředitelka Střediska sociálních služeb Helena Čelišová, která rovněž vyřídila pozdravy a přání od pana starosty Oldřicha Lomeckého.
„Na závěr nám náš klient a iluzionista pan Petránek předvedl pár kouzel, za což sklidil zasloužený potlesk,“ uzavřela Miloslava Bedřichová.
Při rozloučení si pak všichni popřáli nejen krásné Vánoce, ale i to, aby se za rok zase tak hezky sešli.
Týnská ulice je takovým ostrovem klidu uprostřed našeho hlavního města. Ta pravá pohoda na nás ale čeká v čísle 17. Vcházíme do vánočně zasněženého atria a kolem ozdobeného a sněhem pokrytého stromu míříme do jídelny. Stoly už jsou slavnostně ozdobené ručně vyrobenými svícny a voňavým cukrovím a Anežka a Ondřej, malí hudebníci ze ZUŠ U půjčovny, trénují písně, které za chvíli přednesou obyvatelům zdejšího domu s pečovatelskou službou a klientům denního stacionáře. Slyšte, slyšte, pastuškové… Nesem vám noviny… Štěstí, zdraví, pokoj svatý…
Ještě před začátkem si prohlížíme nástěnku, která je doslova plná zajímavých informací, upozornění a pozvánek: vánoční plavání, varhanní koncert, taneční odpoledne, veřejná generálka Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, divadelní představení.
Seniorky z Haštalky zase nabízejí bezplatné malé úpravy oděvů – kdo má zájem, může přijít každé úterý od 14 hodin do Haštalky.
To už se ale pomalu všichni scházejí. „To nám ty Vánoce ale rychle dorazily,“ ozývá se od stolu. Všechny vítá vedoucí DPS Milena Borská a přeje krásné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně štěstí, zdraví a lásky. S přáním se k ní přidává i Marta Lešnerová, zástupkyně ředitelky Střediska sociálních služeb, jež vyřizuje pozdravy od paní ředitelky a dodává: „Krásné Vánoce, hodně pohody a do nového roku vám přeji, aby byl alespoň takový jako ten letošní.“
Na řadě je slibované vystoupení Anežky a Ondřeje: Koníček vraný, Nesem vám noviny, Šel tudy, měl dudy, Pásli ovce Valaši…
Písničky, stejně jako nástroje – flétna (Anežka) a klavír (Ondřej), se střídají, přidávají se i obyvatelé domu, až nakonec zpívají úplně všichni. Děti mají velký úspěch. Obě navíc obcházejí přítomné s přáníčky. Samy také dostávají od vedoucí stacionáře Marcely Dražanové sladkou odměnu.
Ke klavíru sedá i paní učitelka. Koledy a písničky znějí jídelnou a nesou se skrz okna i do zasněženého atria a určitě i dál do ulic. Nesou vánoční poselství a zprávu. Posílají je malé děti i ti, kteří už mají větší část života za sebou. Je to poselství štěstí a lásky – k bližním i ostatním lidem, které trvá po staletí a jehož hloubka dodnes nevyprchala.
Veselé vánoční hody, zpívejte, dítky, koledy…
